Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

SMS InfoKanál

smsinfo

Nabídka

pozemky

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie obce

Podle bájí a pověstí předávaných z generace na generaci došlo ke vzniku obce v 7.století. „Toho roku dva vlastní bratři rodu Čechového, Supan a Turesk zvaní, po domluvě s pánem svým Krokem, obrátili se ke straně polední a nalezše zem ourodnou, dům dřevěný sobě a ohradu velmi širokou svým dobytkům učinili a to místo od Tureska – Tursko nazvali. Jak historie praví, byl zajisté zdejší dvůr základem Tureska“.

 

V letech panování knížete Neklana zajisté již Tursko stávalo, neboť dějiny vypravují, že bitva mezi vojskem knížete Neklana ,vedeným chrabrým Čestmírem Chejnovským a vojskem knížete luckého Vlatislavem roku 863 dne 10. máje svedena byla na polích turských, blíže vesnice Tursko. Radost z vítězství byla zakalena, protože v boji padl jejich vůdce Čestmír. Byl pochován na chlumu pod starým dubem a na jeho hrob nasypali velikou mohylu. Místo, kde byl Čestmír prý pochován, je u samého Turska na návrší, kde lid říká „Na Krliši“.V těch místech stál dub, jemuž říkali „Dub Silného Rytíře“. Opodál návrší, směrem jihovýchodním sluje jedno místo „Na Zabitým“, kde se údajně bitva odehrávala. Vítězné vojsko Neklana, když Čestmíra slavně pohřbilo, pak z vítězství tohoto prý se těšilo v místech, kde dosud několik domů stojí, které zvou se „Těšina“. Pověst o Lucké válce, zachycené v Kosmově kronice na konci 11.století, zpracoval Alois Jirásek v knize „Staré pověsti České“. Tato převzatá pověst je nejznámější, ale není jediná.

 

Archeologické nálezy na území obce Turska a jeho okolí jsou nesmírně bohaté a potvrzují, že toto území bylo již od pravěku součástí nejhustěji osídlené oblasti Čech. Bylo to zřejmě způsobeno příznivou konfigurací terénu, blízkostí Vltavy a tedy i cest dálkového obchodu, které tudy zřejmě probíhaly. Nálezy pohřebišť, ale i sídelních objektů, se koncentrovaly především v pruhu od pahorku Krliš po Těšinu, ale mohyly jsou umístěny od Ersu až po Chýnovský Háj. V budoucnosti můžeme s jistotou očekávat jak nálezy pravěkých kultur na dosud nezasažených územích v okolí, tak i možná překvapivá odhalení přispívající k poznání historického jádra obce. Nejstarší archeologické nálezy z katastru zdejší obce pocházejí z roku 1828. V té době pátral po nálezech amatérský archeolog páter Václav Krolmus. Po něm následovali a následují mnozí další.

 

Původně byla obec údajně zvaná Črunc, podle vladyky Črunta. Později se pojmenování spojovalo na Črunc na Turště , aby v 15.století byl podržen již jen název Tursko. Písemně doložená svědectví o existenci a rozvoji obce Tursko (původně Črunc) jsou jednoznačně spojena s dějinami jediného, ryze českého rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou v Praze, jehož zakladatelkou byla Anežka Přemyslovna. Celá ves byla součástí hospodářského zázemí řádu a řádoví kněží se zde již v nejstarších dobách podíleli na duchovní zprávě. Základem a dominantou obce je kostel svatého Martina, s přilehlým hospodářským dvorem a v obci s tzv. Křížovnickou rezidencí. Celá obec byla roku 1632 vypleněna a vypálena za třicetileté války saským vojskem. K obnově bylo přistoupeno až po utišení válečných bouří po r. 1649. Roku 1661 byl vystavěn rozlehlý komplex hospodářského dvora. V roce 1698 bylo započato s výstavbou nového kostela (vysvěcen r.1700). Obnovená „Křížovnická rezidence“ pochází v nynější podobě z roku 1725.